Ano, přiznávám se, když se ke mně dostalo před loňskými Vánocemi v mailu upozornění na vydání nového čísla časopisu American Patchwork&Quilting a já uviděla titulní stranu s vánočním quiltem, byla to láska na první pohled a já byla totálně okozlena, jak by řekla moje kamarádka Věra💚
A když se do něčeho zamiluji, tak není pro mne nic nemožné, křivky nekřivky, i když jsem je šila naposledy na kurzu patchworku téměř před deseti lety. Ale reálně jsem si řekla, že do zmíněných Vánoc to prostě nedám, takže jsem si v klidu objednala látky a začátkem letošního roku začala po chvilkách šít. Samozřejmě jsem si objednala pravítka na křivky, která se ovšem ukázala jako nepoužitelná, takže nakonec jsem si podle střihu vyrobila pevné šablony a každý dílek jsem musela obkreslit a vystřihnout a následně sešít. Vždy jsem vystřihovala látky jenom na jeden blok a následně sešila, spíš jsem se s tím jenom tak mazlila a nespěchala a měla jsem velkou radost, když byla první část bloku na světě.
Předesílám, že pokud se do něčeho takového zamiluji, tak to musí odpovídat přesně originálu, takže o nějakém autorství není vůbec řeč, ale s tím už jsem se smířila, že "designerka" ze mě nebude😉, teda aspoň ne takový velkých quiltů😎.
Postupně bloky přibývaly, ale opravdu pomaloučku, stále jsem si říkala, že do Vánoc času dost...
Ale teď, v září, jsem top quiltu dokončila a opravdu mám z něj velkou radost, trochu mě teda děsí ten rozměr, 225x225 cm, původně jsem si myslela, že si ho pověsím na zeď, ale takovou volnou zeď nemám, možná tak venkovní, kolemjdoucí by asi koukali nevěřícně s otevřenou pusou a klepali si na čelo, ale tam by dlouho nevydržel zvláště proto, že ho chci uchovat pro příští generace, chichi. Takže z něj bude přehoz přes postel, celoroční vánoční a kočičí válecí😸
Aktuálně přemýšlím o jeho prošití, i když jsem několik dek prošila na svém stroji, volně, rovně, tak bych přece jenom chtěla nějaké složitější quiltovací vzory a to je další výzva. Takže v co nejbližší době bych chtěla absolvovat kurz prošívání na rámu v Bellus Gallery, kde následně po zaškolení je možné si quilty proquiltovat, tak mám na to necelé tři měsíce, snad to stihnu😅
A abych nezapomněla na svoji chlupatou pomocnici, bez ní bych to určitě nedokázala, dohlížela na každý steh a při jakékoliv chybě mě drápla drápkem😻
Tímto mým příspěvkem bych také ráda povzbudila všechny švadlenky, které mají obavy, že něco takového nedokáží ušít z důvodu, že to nikdy nešily a že je to těžké, nebojte se a jděte do toho, ta radost na konci stojí za to a že něco takového dokáži užít se mi před deseti lety ani nesnilo💕
Přejeme Vám radostné šití a krásné podzimní dny.
Jahůdka a Mourinka
