Moje maminka je velká "fanynka" a obdivovatelka mojí tvorby, dost často říká, že neví, po kom jsem to "zdědila", když ona neumí skoro ani přišít knoflík. Těžko říct, jestli se takové věci dají "zdědit", asi si člověk postupem času k nim najde nebo nenajde cestu sám, já jsem si tu cestu našla až v pozdějším věku. I když jsem ještě i na škole něco málo šila na starém šlapacím stroji Singer, později trošku na dceru na stroji Lucznik, nad tím vším, co jsem za poslední tři roky od kurzu patchworku ušila, se i já stále divím. Maminka má dnes narozeniny, už dlouho jsem přemýšlela, čím ji potěšit, překvapit. Nechala jsem jí vyrobit knihu, která obsahuje výběr fotek mé tříleté práce, když jsem jí tak listovala a vzpomínala nad dílky komu dělají radost, sama jsem byla překvapená, co jsem vše ušila. Moje maminka má tu exluzivní výsadu, že vlastní první a jedinný výtisk. I když se s počítačem kamarádí, sleduje pravidelně můj blog a stránky Mariny, přece jenom něco "hmatatelného" je na koukání lepší.
Vše se dá zvládnout a objednat, jak se říká, v teple pokoje. Stáhnete si ze stránky http://www.bontia.cz/ zdarma Bontia program, vyberete si formát knihy, sami si tam vkládáte fotky, volíte barvy, text a následně vše elektronicky odešlete, zaplatíte a pak už jen čekáte, až vám knížka dorazí poštou, je pravda, že jsem nad ní strávila dost času a teď vím, že bych třeba něco udělala jinak. Naštěstí knížka dorazila včas, takže maminka ji obdržela přesně na její narozeniny.
Převažují samozřejmě fotky mé patchworkové tvorby...
...ale hodně zabírá i tvorba z Mariny...
a samozřejmě nesmí chybět pár fotek mé věrné pomocnice, Micinky
Přeji vám krásný den, Jahůdka
